Deník
Příspěvky
Prázdniny skončily. Jsem doma.
Možná nová a lepší, možná ne. Rozhodně tedy se spoustou zážitků a pár novýma lidma, na které bych se mohla koukat i dýl než pár dní.
Nesvědčí mi pobyt u starých lidí.
Ne, že bych se bála smrti. Ale ten smrad zatuchliny je fakt příšerný. Taky pohled na doklad nefunkčnosti elastinu a kolagenu není zrovna úžasný. Ale možná ... možná mi to vynahradil ten rychlík.
Jak jsem neudělala řidičák.
Aneb nemám vám co říct. Pojedu na tábor, uvidíme se až naprší a uschne. Doufám, že to bude na konci prázdnin. I když déšť by bodl.
Jsem masožravka. / Desatero správného vládce.
Kurník šopa. Už zase.
Zavřela jsem si záložku. Tenhle příspěvek byl původně strašně krásný a vtipný a vracel se do doby, kdy jsem ještě měla smysl pro humor. Smůla.
Kdyby tak andělé mluvili jasně a kdybych já psala ty příspěvky hned!
Jo, už jsem doma od soboty. Ano, měla jsem pro vás celý optimistický příspěvek, ale než jsem ho uploadla na stránky, už jsem byla odhlášená. Občas bych s tou svou leností měla něco dělat.
Odjíždím, ale neradujte se. Zase se vrátím. A se mnou přijde Zoufalství.
Alespoň myslím. Tentokrát se mě ještě asi nikdo zabít nepokusí.
Deprese, deprese, deprese. Tři stupně nadšení dle Annabee.
Zachraňte mě od věcí, co jsem chtěla udělat.
Pomíchaly se mi příspěvky. Na vině je korektura chyb.
Děkuji za pochopení. Za vzniklé komplikace se vám tímto omlouvám.
Poslední příspěvek, co jsem chtěla napsat byl veselý.
Bohužel se mi smazal. Od té doby už necítím moc veselí. A tak se Vám velice omlouvám. Pokud vám něco dlužím, vyrovnáme se nějak a já pak půjdu dál svým životem a už se neuvidíme.
